potřeby a péče o koně a pro koně

jídlo pro koně

25. června 2009 v 17:34 | bara
OBJEMNÁ KRMIVA
SENO
Tvoří základ krmné dávky (v zimním období tvoří 40 - 50% krmné dávky). Obsahuje minerální látky a vitamíny. Nejkvalitnější seno má šedozelenou barvu.
Zkrmuje se celé nebo jako řezanka.
Řezanka
Jakost sena závisí:
  • na složení
  • hodnotné trávy jsou - bojínek luční, kostřava luční, jílek, lipnice, pýr, psineček,...
  • méně hodnotné - např. psárka luční
  • nevhodné - metlice, rákos,...
  • době sklizně - nejvhodnější doba kosení je začátkem květů
  • vývojové fázi
  • sušení - sušíme buď na zemi, na sušácích nebo uměle (horkým nebo studeným vzduchem)
  • uskladnění - v suchých prostorách

Čerstvým senem krmíme nejdříve za 4 - 6 týdnů po sklizni. Za tuto dobu musí být seno "vypocené" (probíhají zde biologické zrací procesy).


Druhy sena:
Luční
  • je nejvhodnější, z minerálních látek obsahuje nejvíce Ca a P, z vitamínů D, E a B. Otava má méně vlákniny, ale více živin.
Lesní
  • je špatně stravitelné, krmíme jím jen nouzově
Kozí
  • je to seno ze zamokřelých luk - je kyselé a ostré
Jetelové
  • je bohaté na vápník a karoten
Vojtěškové
  • bohaté na vápník, minerální látky, karoten, vit. E a má vysoký obsah bílkovin. Je vhodné ho zkrmovat s lučním.
Vičencové
  • musí být zkrmováno po odkvětu, je dřevnaté


KRMNÁ SLÁMA A PLEVY
Ke krmení jsou vhodné slámy jařmin (jsou stravitelnější než ozimů). V omezené míře používáme i slámu luskovin (hrách, bob, peluška, čočka, vikev). Nejkvalitnější je sláma ovesná a ječná.
Zkrmuje se celá nebo řezaná na 3 - 5 cm společně s krouhanými okopaninami nebo s melasou.
Plevy
je to krmení, které se používá nouzově u užitkových koní v zimním období. Jsou nevhodné pro krmení kojících, březích klisen, hříbat a koní ve velkém pracovním zatížení.
nejvhodnější - otruby ovesné, pšeničné a plevy luskovin
méně vhodné - ječné plevy
nevhodné - žitné
Ječné plevy se zkrmují máčené min. 6 hod, protože jinak by mohly poranit sliznici.


ZELENÁ PÍCE
Hodnota zelené píce závisí na botanické skladbě. Nejvyšší výživná hodnota je v listech, neboť obsahují hodně vody a jsou lehce stravitelné. Zelenou píci raději spásáme než zkrmujeme ve stáji, protože může dojít k zapaření a následným zažívacím potížím (kolikám, průjmům, katarům). Jinak ale zkrmujeme celou.
Není vhodná pro dostihové koně, spíše se používá jako doplňkové krmivo u tažných a chovných koní.
Nejlepší je zelená píce z jetele, vojtěšky a vičence v květu.
Méně vhodná je z kukuřice, na podzim - krmné kapusty.
Omezeně můžeme použít řepné skrojky.


SILÁŽOVANÁ KRMIVA
Silážovaná píce se připravuje ze zelené píce nebo z cukrovarských zbytků. Musí být dokonale zkvašená.
Nejvhodnější je siláž kukuřičná. Provádíme ji v době voskové zralosti.
Kyselost siláže můžeme snížit přidáním minerálních látek (např. mletým vápencem, plavenou křídou).


KRMNÉ OKOPANINY
Mají příznivé dietetické účinky. Vhodná je krmná mrkev (obsahuje karoten) zejména pro hříbata při odčervování, krmná řepa (ta hlavně pro tažné koně), cukrovka, pařené brambory (ne syrové, neboť obsahují solanin).
Zkrmujeme je celé, dobře omyté, nenahnilé, nenamrzlé. Pouze brambory podáváme pařené a nepřipravujeme je do zásoby.



JADRNÁ KRMIVA STATKOVÁ


Zrniny obilovin
OVES
Je to nejvyužívanější krmivo, lehce stravitelné a nezpůsobuje zažívací potíže. Má vysoký obsah kys. fosforečné, která působí na nervovou soustavu.
U kojících klisen podporuje tvorbu mléka. U hřebců pohlavní aktivitu.
Zkrmuje se celý, jen hříbatům a nemocným koním se podává drcený. Jelikož obsahuje hodně tuku, musíme dát pozor na žluknutí.
Čerstvý oves nezkrmujeme, necháme ho min 2. měsíce "potit". Hektolitrová hmotnost je 45 - 52 kg. Pod 45 kg klesá výživná hodnota.
Oves
JEČMEN
Používá se jako náhrada za oves, má vyšší krmnou hodnotu, ale je hůře stravitelný a nemá dietetické účinky. Velké dávky mohou způsobit zažívací potíže. Je vhodný zejména pro hříbata.
Zkrmuje se šrotovaný, spařený.
Ječmen
ŽITO
Není vhodné jako krmivo, neboť je těžko stravitelné. Způsobuje u koní dermatózy - onemocnění kůže. U klisen může způsobit potrat.
Zkrmuje se spařený, drcený, společně s řezankou.


KUKUŘICE
Má poměrně vysokou krmnou hodnotu. Při vysokých dávkách zkrmování u mladých koní může způsobit rachitidu (křivici) a u dostihových koní zvyšuje pocení. Proto je vhodná spíše pro tažné koně.
Zkrmuje se šrotovaná (pozor na žluknutí) nebo s řezankou.
Kukuřičné vločky
PROSO
Má vysokou krmnou hodnotu jako oves. Je vhodné pro plemenné koně.


Zrniny luštěnin
Obsahují hodně dusíkatých látek. Zkrmují se u těžce pracujících koní, mají nadýmací účinek. Zkrmují se vařené, drcené a máčené.


BOB
Je vhodný pro tažné koně, ale také i pro koně dostihové a plemenné. Denní dávka je 1 - 1 1/2 kg. Zkrmuje se máčený.


HRÁCH
Krmná dávka je 10 - 20% z celkové krmné dávky. Zkrmuje se stejně jako bob.


SÓJA
Je vhodná pro hříbata.


Semena olejnin

LNĚNÉ SEMÍNKO
Má dietetické účinky na trávicí ústrojí. Je vhodné pro klisny po porodu, pro nemocná zvířata nebo zvířata po nemoci. Má regenerační účinky pro těžce pracující a dostihové koně. Působí laksativně (projímavě). Má vliv na výměnu a kvalitu srsti.
Lisované lněné semínko
KRMIVA PRŮMYSLOVÁ
Jsou to zbytky po úpravě zemědělských produktů. Patří sem:


SUŠENÉ CUKROVARSKÉ ŘÍZKY
Je to energetické krmivo a denní dávka je 2,5 kg. Podáváme je máčené.
Granule cukrové řepy
SUŠENÉ BRAMBOROVÉ VLOČKY
Zkrmují se máčené, namíchané s řezankou.


LNĚNÉ POKRUTINY, EXTRAHOVANÝ LNĚNÝ ŠROT
Je dobře stravitelný, vhodný pro březí klisny, nemocné koně i pro hřebce. Denní dávka je 0,1 - 0,25 kg/kus a den.
Zkrmuje se vařený.


PŠENIČNÉ OTRUBY
Podávají se pařené. Používají se na přípravu nápoje MASH.
Otruby
ŽITNÉ OTRUBY
Zkrmujeme je máčené, ale opatrně, jen v malých dávkách a pouze nouzově (neboť obsahují námel, který může způsobit u březích klisen potrat).


SLADOVÝ KVĚT
Získává se ze správně usušeného ječmene, má dietetické účinky.
Zkrmuje se s ovsem v dávce 2 - 3 kg.


MELASA
Je to tmavě hnědý produkt, zbytek po výrobě cukru. Obsahuje hodně cukru, je těžko stravitelná, používá se jen ke zchutňování krmné dávky.
Ředí se s vodou v poměru 1 : 2 - 4.
Melasové krmivo = mačkaný oves + melasa + přídavek z mlýnského průmyslu (otruby, krmné mouky). Musí se ihned zkrmit, neboť rychle podléhá zkáze.
Melasa
TVAROVANÁ KRMIVA
To jsou brikety a granule. Rozlišujeme 3 základní druhy:
Krmiva obsahující jen jedno krmivo (jetel, vojtěšku). Přidává se k nim oves, seno nebo sláma.
Doplňkové krmné směsi - jsou složeny z několika krmiv (př. vojtěška + oves). Zkrmují se společně s ostatními krmivy.
Kompletní krmná směs - tvoří celou krmnou dávku. Nic víc se nepřikrmuje.
Velikost granule pro koně je v průměru 8 - 30 mm.

Kompletní složení granulované krmné směsi:
- oves 20%
- ječmen 15%
- sójové pokrutiny (někdy + kukuřice) 7%
- obilní klíčky 10%
- pšeničné otruby 18%
- vojtěšková moučka 25%
- krmná sůl 1%
- hipovit 2%
- cukr 2%

GranuleHrubá směs
KRMIVA ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

MLEZIVO
Je to první výživa hříběte. Klisna ho produkuje 3 - 5 dní, po této době se upravuje na složení normálního mléka.


SUŠENÉ MLÉKO
Zkrmuje se většinou rozpuštěné ve vodě (sušené mícháme s jadrnými krmivy). Toto mléko má nízký obsah tuku.


MASOKOSTNÍ A KREVNÍ MOUČKY
Mají svůj charakteristický pach. Podávají se v množství 50 - 300 g/kus a den. Plemenným hřebcům se dává i čerstvá krev, která má vliv na kvalitu.
Zkrmuje se jako přídavek ke glycidovým krmivům.


RYBÍ TUK
Je zdrojem vitamínů A a D, koně ho špatně přijímají. Krmná dávka je 40 - 60 g/kus a den. Zkrmuje se s objemnými i jadrnými krmivy.
Rybí tuk
TVAROH A SLEPIČÍ VEJCE
Jsou důležité hlavně pro výživu hříbat a dostihových koní.



MINERÁLNÍ KRMIVA

PÍCNÍ VÁPNO
Je zdrojem vápníku a fosforu, přidává se pokud v krmné dávce chybí. Zvlášť důležitý je u hříbat na vývin kostry. Krmná dávka je 20 - 50 g/kus a den.


PLAVENÁ KŘÍDA, KRMNÝ VÁPENEC
Vyrovnávají acidobazickou rovnováhu v žaludku. Krmná dávka na den je 20 - 50 g/kus.
Zkrmují se s nekvalitním senem (kyselým senem) nebo při zkrmování siláže.
Vápencová moučka
KRMNÁ SŮL
Je zdrojem sodíku, který ve spolupůsobení s draslíkem ovlivňuje osmotický tlak (srdeční činnost).
Zkrmuje se ve formě lizu (dle potřeby). Spotřeba soli při lehké práci je 10 - 15 g/kus a den a při těžké práci 25 g/kus a den.
Krmná sůl
HIPOVIT
Je to minerální krmná přísada - koncentrát specificky účinné látky. U dospělých koní je krmná dávka 14 g/100 kg živé hmotnosti, u hříbat je to 20 g/100 kg živé hmotnosti.



VITAMÍNY
Usměrňují pochody v organismu, látkovou výměnu živin a chrání před nemocemi. Dodáváme je v krmivu, nedostatek může způsobit AVITAMINÓZU a nadbytek HYPERVITAMINÓZU. Rozlišujeme vitamíny rozpustné ve vodě a vitamíny rozpustné v tucích.


Rozpustné v tucích

VITAMÍN "A"
Nachází se v krmivu jako provitamín A (např. v krmné mrkvi). Do zásoby se ukládá v játrech a v krevním séru. Denní potřeba je 2,5 mg/den při živé hmotnosti 500 kg.
Avitaminóza způsobuje:
  • poškození epitelů sliznic
  • rodí se slepá mláďata, mají zpomalený růst, nervové křeče a poruchy rovnováhy


VITAMÍN "D"
Koni je dodán rybím tukem, lučním senem, sušenými kvasnicemi i pohybem na slunci. Nedostatek může způsobit rachitis (křivici).


VITAMÍN "E"
Je důležitý pro plodnost. Zdrojem je luční a vojtěškové seno, naklíčený oves,...


VITAMÍN "K"
Je důležitý pro srážlivost krve. Nedostatek způsobuje nedostatečnou srážlivost.


Rozpustné ve vodě

B - KOMPLEX
Je zdrojem vitamínu B1, B2, B6, B12, PP (kys. nikotinová). Najdeme je v sušených kvasnicích, zeleném krmivu, vojtěškovém a jetelovém seně.


VITAMÍN "C"
Zdrojem tohoto vitamínu jsou mladé rostliny, siláž, okopaniny,... Nedostatek způsobuje celkové zhoršení zdravotního stavu.

čištění koně

25. června 2009 v 16:51 | bara
Do práce
Při denním čištění se srst koně zbavuje špíny, různých nečistot a prachu. Hřívu a ocas je třeba důkladně pročesat. Čištění je záriveň i důležitou masáží, která uvolňuje svaly koně a podporuje prokrvení celého těla. Dávejte při čištění pozor na poranění, kožní choroby a nebo na nezvykle teplá či nateklá místa.
1. Máte všechno potřebné pohromadě, abyste mohli správně vyčistit vašeho koně? Potřebujete hřeblo (nejlépe gumové), rejžák, hrubý kartáč, žíněný kartáč a háček na kopyta. Uvažte koně pokud možno venku, abyste ani vy, ani on nevdechovali prach. Kromě toho se vykartáčovaný prach nebude snášet znovu na tělo koně! Nejdříve je třeba vyškrabat kopyta. Odstraňte nejhrubší špínu a pak vyškrabte střelkové rýhy. Odstraňte kamínky, které se v kopytu zaklínily a podívejte se, neční-li z rohoviny trn nebo hřebík. Přezkoušejte, zda podkova stále správně sedí.
2. Nyní přejíždějte hřeblem po krku, bocích, hřbetě a stehnech koně. Na břiše musíte být opatrní. Někteří koně jsou na těchto místech dost citliví. Pak je tedy vhodné využít plastikové hřeblo. Masírujte kůži krouživými pohyby. Touto masáží se srst postaví a prach a špína se z ní dají lépe vykartáčovat. Hřeblo pravidelně vyklepávejte na zem.
3. Potom okartáčujte rejžákem obzvlášť tvrdošíjnou špínu, kartáčujte také proti srsti. Na hlavě, za ušima a na nohou musíte být zvlášť opatrní. nezapoměňte koně vykartáčovat i pod hřívou, na břiše, na prsou, v ohbí pod spěnkami, na loktech a hleznech. Musíte však být opatrní, mnozí koně jsou citliví a nemají čištění rádi.
4. Na další čištění vezměte, poud stojíte na pravé straně koně, hřeblo do levé a kartáč do pravé ruky (na levé straně přesně naopak). Začněte nahoře u krku. Čistěte koně dlouhými tahy kartáčem a nakonec otřete kartáč o hřeblo, aby byl zase čistý. Tak postupně vykartáčujte koně po celém těle. Srst musí být úplně hladká a lesklá.
5. Hřívu kartáčujte rejžákem nebo plastovým hřeblem. Ocas musíte pročesat žíni po žíni. Pokud jsou v žíních uzlíky, opatrně je rukou rozpleťte. Teď je kůň kompletně vyčištěný a můžete ho osedlat. Kartáče i hřebla před uklizením dobře očistěte. Nezapomeňte, že po ježdění musíte koně ještě jednou vyhřebelcovat.
POZOR!Vyškrabování kopyt
Postavte se po straně vedle koně a sjíždějte mu rukou pomalu po přední nebo zadní noze dolů. Uchopte spěnkový kloub, táhněte ho nahoru a řekněte: "Nohu!" Když kůň nereaguje, můžete se mu také tělem opřít o rameno nebo bok, aby musel přesunout váhu na druhou nohu. Při zdvihání netahejte koni nohu do strany!
CO JE DOBRÉ VĚDĚT
Citliví koně
Mnozí koně jsou lechtiví a nemají rádi hřebelcování. Používejte místo železného hřebla hřbílka z gumy nabo plastu, jsou podstatně měkčí. Musíte být opatrní zejména na břiše koně, mnozí čtyřnozí kamarádi dávají zřetelně najevo, že si nepřejí, aby je na těchto místech někdo čistil...
Čištění vytváří důvěru
Čištění byste neměli brát jako něco obtěžujícího. Naopak je to dobrá příležitost,
jak si vybudovat úzký vztah s koněm. Většině koní se líbí, když je pečlivě čistíte.
Zároveň tak budete svého koně stále lépe poznávat a brzy budete vědět, co má rád
a co ne.Intenzivní péče o koně vytváří a neustále posiluje důvěru mezi koněm a jezdcem.
ČIŠTĚNÍ KOPYT OLEJEM- Tímto způsobem můžeme ošetřit jen jen dokonale čistá a suchá kopyta. I pak je účelné je ještě před natřením důkladně otřít utěrkou. Nikdy nepožíváme olej na zašpiněná kopyta, neboť nečistotu tím neodstraníme, ale pouze rozmažeme. Olejem natíráme celé kopyto směrem od patky ke korunce. Nanášíme poute slabou vrstvu oleje a řádně ji roztíráme. Tímto způsobem můžeme ošetřit i nášlapovou část kopyta, neboť tím na čas omezíme nalepování bláta či podestýlky.
ÚDRŽBA KARTÁČŮ-kartáče čistíme kovovým hřbílkem. Po čtyřech nebo pěti pročesání srsti přejedeme kartáčem po kovových lištách hřbílka. Rohem hřbílka ak opakovaně ťukneme ozem, aby vypadly nečistoty zachycené mezi lištami.( hřbílka se vyrábějí i ze deva a plastu, kovová však mají největší trvanlivost)

Potřeby k čištění

péče o kopyta

25. června 2009 v 16:31 | bara
Před ježděním a po ježdění vyškrábeme kopyta kopytním háčkem. Přitom kontrolujeme, zdali v kopytech neuvízl kámen nebo jiný ostrý předmět. Pravidelnou kontrolou předcházíme nepříjemné tvorbě zánětů kopytní škáry. Při čištění kopyt se postavíme vedle koně a poklepáním na určitou nohu mu dáme najevo, že chceme aby ji zvedl. Zhruba jednou týdně věnujeme kopytům zvýšenou péči. Ošetříme je tak, že rýžovým kartáčem a vodou vydrhneme celá kopyta kromě citlivých korunek. Pomocí štětečku natřeme kopyta kopytním olejem. Tento olej chrání kopyta před vysycháním.

KOPYTO
U kopyt rozlišujeme následující části:
Z pohledu ze strany: korunkový okraj, což je horní část kopyta ihned pod osrstěnou částí končetiny, kopytní stěnu, která je přímo pod korunkovým okrajem, a nosný okraj, který je v kontaktu se zemí.
Z pohledu zespodu: kopytní patky, dále střední a vnější kopytní rýhy, které společně tvoří střelku, tlumí nárazy a zabraňují uklouznutí koně, kopytní rohovinu, nosný okraj, a bílou čáru, která je dobře vidět u koně s čerstvě ostrouhanými kopyty. Bílá čára se nachází podél nosného okraje a do toho místa se vtloukají podkováky pro připevnění podkovy.
OZUBY
Ozuby jsou kovové hroty, které se mohou zašroubovat do podkovy. Kůň, který má v podkovákách ozuby, nemůže tak snadno uklouznout na mokrém a kluzkém povrchu.
PODKOVÁNÍ
Pro podkování koně potřebujeme podkovy, kovářské hřebíky podkováky, speciální nářadí a dobrého podkováře. Nejprve se musí uvolnit podkováky a stará podkova se musí sejmout. Následně se kopyto zkrátí, vystrouhá a upraví. Podkova se musí upravit tak, aby přesně dosedla na kopyto koně. Pro tuto úpravu se podkova musírozžhavit a na kovadlině správně vytvarovat. Aby podkovář mohl podkovu dobře upevnit, potřebuje k tomu 6-8 podkováků. Tyto podkováky se musí kladivem zakovat do kopytní rohoviny přesně v místě bílé čáry. Pokud by se podkovák zakoval hlouběji, mohl by proniknout do "živé" části kopyta, což by mělo za následek silné kulhání koně. Pokud je však podkovák zakován před bílou čarou, podkova špatně drží a kůň ji může lehce ztratit. Špičky podkováků se musí po zakování opět objevit asi 2,5 cm nad nosným okrajem kopyta. Tyto vyčnívající špičky se až na malý kousíček uštípne a zbylé kousíčky se zahnou a zamáčknou do kopytní stěny.
Obrazek
Na obrázku vpravo je jednoduchý typ kopytního háčku.

potřeby pro úpravu koně

25. června 2009 v 16:25 | bara
NŮŽKY
Pro úpravu koně používáme speciální nůžky se zaoblenými konci. Těmito nůžkami ostříháme dlouhé chlupy rostoucí na hrdle a chlupy, které přečnívají z ušních boltců. Také ta část hřívy, která roste na místě, kde leží nátylník uzdečky, můžeme ostříhat nakrátko. Hmatové chloupky okolo očí, pysků a nozder pouze zkrátíme. Tyto hmatové chloupky nesmíme zcela ustřihnout, neboť slouží pro lepší orientaci koně.
HŘEBÍNEK NA PROTRHÁVÁNÍ
Hřívu a kštici protrháváme speciálním hřebínkem. Správná délka hřívy je asi na jednu šířku dlaně. Protrhávat začínáme u kštice a pokračujeme směrem dolů ke kohoutku. Vezmeme vždy pramínek dlouhé hřívy a omotáme jej jednou kolem hřebínku. Krátkým a prudkým škubnutím pramínek následně vytrhneme. Bereme-li pokáždé tenký pramínek zvlášť, není to pro koně nijak bolestivé.
HOLÍCÍ STROJEK
Žíně, rostoucí po stranách kořene ocasu, se můžou protrhat, ostříhat nebo oholit strojkem. Dlouhé chlupy na nohách můžeme také oholit nebo ostříhat. Holícím strojkem lze dobře oholit chlupy přerůstající přes korunkový okraj kopyt. Spodek ocasu by měl dosahovat asi do poloviny zadních holení.
ZAPLÉTÁNÍ HŘÍVY
Na oficiálních závodech, výstavách a různých předvedeních bývá většinou povinné hřívu zaplétat. Nejprve hřívu pročešeme a navlhčíme mokrou houbu. Vlhká hříva se snadněji zaplétá. Copánky se pletou ze tří pramínků zhruba v rozmezí 5 cm. Upevnění copánků pomocí provázku nebo gumiček se nejlépe naučíme od někoho zkušeného.
HOLENÍ SRSTI
Běhěm podzimu začíná zejména těm koním, kteří jsou často na pastvině, poměrně rychle růst hustá zímní srst. Zimní srst koně chrání před zimními mrazy. Srst se dá oholit několika způsoby. Jezdecké koně holíme jinak než koně kočárové. Způsob holení záleží také na vkusu jezdce. Srst v místě, kam se pokládá sedlo, se neholí, neboť krátce zastřihnutá srst pod sedlem může koně nepříjemně dráždit. Pokud koni oholíme zimní srst, musíme mu do stáje dávat dvě tenké nebo jednu silnou deku, která mu nahradí oholenou zimní srst.
BLANKET CHIP
Nejméně radikální způsob holení je ve tvaru pokrývky. Oholí se břicho, plece a spodní část krku. Výsledek vypadá, jako by kůň měl na sobě danou pokrývku. Tento model se často používá zejméne v Anglii a tam se nazývá "blanket chip".
 
 

Reklama