mnoo..prostě něco o koních

VÍÍÍÍÍÍÍÍŠŠŠŠŠ?????

25. března 2010 v 18:14 | bara
V Í Š  Ž Ě ...
Kobyly obvikle porodí hříbě pozdě v noci nebo časně z rána?
Zhruba za hodinu už hříbě stojí na nohou.Ve volné přírodě je
to pro přežití nezbytné.Ačkoli domestikovaným koním toto nebezpečí nehrozí ,
toto chování již stále přetrvává.
V Í Š  Ž E ...Pokud jsou koně zvikí žít v páru,mohou v případě že je
jeden odveden z pastviny,projevovat uzkost ze samoty.
Počáteční neklid se může vystupnovat ve vážný problém.
V takovém případě by jste mněli vyhledatpomoc profesionála.
V Í Š  Ž E...
Koně mají přesně stanovené nároky na prostor kolem sebe--jejich osobní zona má
rozlohu 4. až 5.m. Sem ochotně pustí lidi,kterého mají rádi a na kterého spoléhají.
V domácím chovu se koně často dotýká někdo koho nemá rád--v takovém
případě je kůn obvikle ůzkostlivý nebo nervozní.
V Í Š  Ž E...
Mladí koně kteří si spolu hrají,odhánějí ostatní z cesty stejným způsobem,jako
jejich matky odsouvali je--odstrkují neo koušou jiné koně do hlavy nebo do zádě ,podletoho který konec chtějí posunout.
.
V Í Š  Ž Ě...
Chovatelé a jezdci si často přidělávají problémy tím,že nedopřejí svým koním čas,který potřebují k prozkoumání všeho,čeho se bojí.Lidé situaci často zhoršují tím,že dávají koni nesmyslné povely,nebo začnou být nervozní,což se okamžitě přenáší na koně.
V Í Š  Ž E...
Většina koní se épe cítí v boxech které jsou částečně zamřížované,než v boxech s plnýmy zdmi.Mříže koním umožnují vidět ostatní a dotýkat se jich.Mříže však musejí být blízko sebe aby se do nich nemohlo zachytit kopyto.
V Í Š  Ž E...
Při závodech v horké počasí se může tělesná teplota koně značně zvíšit.Při přípravě OH v
Atlantě v roce1996 se vymýšlel způsob nejrychlejšího ochlazení konía lidé zkoušeli tyto metody sami na sobě.
VÍ Š  Ž E...
Koně se vám povede snáze chytit,když se bude na vaší návštěvu na pastvině těšit.Jakmile za koněm přijdete,nabýdněte mu pohlazení nebo podrbání,a pak ho opustte.Pokud si kůn spojí váš příchod spíše s potěšwním než s prací,přijde k vám,jakmile vstoupíte na pastvinu.
V Í Š  Ž E...
Pokud se na vás kůn začíná příliš tlačit,pokuste se zaujmout utočný postoj.Zdůrazněte svou velikost narovnáním ramen,rozpřáhněte pažedaleko do stran a upřeně se na koně dívejte.Většina koní se raději stáhne zpět.
V Í Š  Ž E...
Agresivitu koně může způsobovat mnoho různých faktorů včetbě bolesti,strachu,obrany vlastní osobní zony,hraní nebo potravy.Pokud chcete problém řešit,musíte nejdřve určit hlavní příčinu.

článek...mnoo prostě o koních

19. listopadu 2009 v 17:55 | bara
Koně patří do lichokopytníků. Jsou to savci na vysokých nohách, kteří našlapují jenom na špičku středních prstů. Jsou to rychlí a vytrvalí běžci, kteří obývají především pouště a stepi. Pohybují se krokem, klusem nebo cvalem. Když cválají, při každém skoku mají na zlomek sekundy všechna čtyři kopyta ve vzduchu. Nejrychlejší dostihoví koně cválají na kratší vzdálenost rychlostí více než 65 km/h. Všechny divoké druhy mají kolmo stojící hřívu a tmavý úhořovitý pruh na hřbetě. Živí se trávou, ale za špatných podmínek žerou i listí a výhonky dřevin. Na rozdíl od přežvýkavců je jejich nedělený žaludek poměrně malý.
Doba rozmnožování není omezena na určité roční období. Hřebci bojují o klisnu tak, že se obcházejí, honí, koušou a kopou. Poražený hřebec prchne. Jestliže to v zajetí není možné, může dojít i ke smrtelným zraněním. Doba březosti trvá asi 11 měsíců (50 týdnů). Na svět přichází většinou jen jedno hříbě. Když se má hříbě narodit, vyhledává klisna samotu: rodí zpravidla v noci a bez cizí pomoci. Záhy po porodu vstává: hříbě potřebuje očistit od plodových obalů a vod - matka ho tedy olíže, tím mládě očistí a masáží rozproudí jeho krevní oběh. Hříbátko vstává do hodiny po porodu. K prvnímu kroku mu někdy pomůže klisna - postrčí ho nosem k vemínku plnému mléka. Hříbě za den vypije 15-20 litrů mateřského mléka, ale saje po malých dávkách, aby mu nevadilo v pohybu.
U koní je sociální péče o tělo, přičemž se koně vzájemně škrábou zuby na krku, hrudi a plecích. Zrak, sluch a čich jsou vyvinuty dobře. Zrak slouží koni pro zevrubnou orientaci: oči jsou posazeny tak, aby viděl do stran a z velké části i dozadu. Obsáhne tak široké pole - téměř tři sta šedesáti stupňové panoráma. Koňské oči mají většinou temně hnědou barvu, setkáváme se však i s okem světlehnědým, šedomodrým, u světlých koní a u albínů se vyskytuje i oko červené. Jejich oči jsou hluboké a výrazné, odrážejí povahové rysy, nálady, stavy i proměny. Ani uši nemají všichni koně stejné. Pohyblivé uši jsou pro koně též důležitým signálním dorozumívacím prostředkem - podle jejich polohy lze soudit, v jakém je kůň rozpoložení a k čemu se chystá. Vnímá na velikou vzdálenost i tiché šelesty. Podle počtu, velikosti a opotřebení zubů dokáží odborníci poznat věk koně. Čich - nejdůležitější smysl koní, zaznamenává pachy či vůně na vzdálenost několika desítek metrů. Pokud kůň může, snaží se pohybovat proti větru, aby mohl nasávat důležité pachové stopy. Čichem se orientuje ve tmě, v mlze a v hustém lese. Čich koně varuje před ohrožením a je pro orientaci koně i pro vzájemné dorozumívání nesmírně důležitý.
Lidský život je třikrát delší než život koně. Osmnáctiletý člověk dosahuje dospělosti - osmnáctiletí kůň už se sklání ke stáří. Kůň se průměrně dožije 20-25 let. Jen ve výjimečných případech dosáhne i čtyřicítky.
Kostra je mimořádně účelná, pevná a odolná. Skládá se z 252 kostí. Ocas - hustý svazek tvrdých a ostrých žíní slouží koni při skoku a cvalu jako "kormidlo", v klidu k odhánění dotěrného hmyzu. Žíně rostou jako vlasy, ocas se prodlužuje a houstne. Kupírování už se dnes dělá jen u těžkých koní.
Soužití ve stádě určuje dodnes jejich chování - koně jsou typicky společenská, stádová zvířata, svůj stádový pud dědí, je jim hluboce vrozen a nedá se ničím podstatně ovlivnit. Domestikace, soužití s člověkem a tedy zajištěný život v bezpečných stájích mnohé změnily (např. temperament koní), instinktivní chování však nikoli. K domestikaci došlo nejprve ve stepních oblastech Asie, později i na evropském území. První písemné zmínky o koni, jakožto běžném domácím a chovném zvířeti, se dochovaly v Mezopotámii a ve starých čínských záznamech z údobí kolem 3500 let př.n.l..
 
 

Reklama