phar lap

13. června 2009 v 18:26 | bara |  phar lap
Phar Lap je pojem. Miláček davů... nenáviděn konkurencí. Phar Lap je bez diskuzí jedním z nejslavnějších koní, kteří kdy na dostihových drahách běhali. I dnes po více než 70 letech po jeho skonu, se na něj v Austrálii nezapomělo. Každý kdo navštíví melbournské muzeum, si nenechá ujít nejznámější exponát - vypreparovaného Phar Lapa. Vypadá jako by byl živý, jen vyskočit z vitríny a rozběhnout se vstříc dalšímu vítězství. Pouze když se podíváte do jeho očí, uvědomíte si, že jsou skleněné a nehybné a trochu zalitujete. Zalitujete, že jste se nenarodili o pár desítek let dříve....
Psal se rok 1926, když se čtvrtého říjnového dne v Timaru na Novém Zélandu u vlivného chovatele A.F.Robertse narodil na dráze nezvítězivší klisně Etreaty a hřebci Night Raid rezavý hřebeček. Dostal jméno Phar Lap. Jméno zní v překladu ze sighálštiny "blesk", jenže jako roční na dražbě Phar Lap na bleska rozhodně nevypadal. Byl kostnatý a přerostlý. Měřil rovných 173 cm, zatímco ostatní koně byli o 10 cm menší a vážil šest metráků, zatímco průměrná váha anglického plnokrevníka byla v té době 450 kg. Byl ohodnocen na 160 guineí (tehdy v přepočtu směšná částka 336 dolarů) a putoval od chovatele do Australie k chudému trenérovi Harrymu Telfordovi, který neustále čekel na svého životního koně. Věřil především v Phar Lapuv dobrý rodokmen, který obsahoval skvělého Carbine, vítěze Melbourne Cupu roku 1890 a 33 z 42 dostihů, ve kterých startoval. Phar Lap po příjezdu do Australie vypadal dosti nevábně. Po plavbě z Nového Zélandu byl ve špatné kondici a na hlavě měl bradavice. Jeho nový majitel Dave Davis a ním nechtěl mít nic společného. Tím spíš, když viděl Phar Lapa v pohybu. Nakázal Telfordovi, aby se té líné herky, která si do té doby vysloužila přezdívku Bobby nebo Bobby Boy, okamžitě zbavil. Jenže Harry se Phar Lapa nechtěl vzdát, cítil, že v něm "něco vězí". Jelikož sám neměl dost peněz aby si ho koupil. Zaplatil ho napůl a usmlouval s Davisem tříletou splátku. Valach se dostal do rukou osmnáctiletého ošetřovatele Toma Woodcocka, který sehrál v životě Phar Lapa daleko nejdůležitější roli. Tom, pozdější legendární australský trenér, měl Phar Lapa nesmírně rád a tato náklonost byla oboustraná. Phar Lap například nechtěl žrát, dokud Tom nevešel do jeho boxu a nezačal ho hladit, nebo kartáčovat. Ryzák Toma poslušně následoval kamkoliv jako pejsek. Phar Lap měl zřejmě naprosto bezproblémovou povahu, což dokládá fotka se synem Harryho Telforda, kde hoch sedí na neosedlaném koni. Z této i dalších fotek je patrné, že Phar Lap měl pravděpodobně problémy s předníma nohama, protože jak v dostizích, tak mimo ně měl na nohách neustále bandáže. K lidem byl vstřícný a sláva ho nijak nerozmazlila.
Phar Lapova éra začala v roce 1929, v době, kdy celou zemi a většinu ostatního světa sužovala ekonomická krize. Lidé byli bez peněz a nevěřili ničemu. Práci nebylo lehké sehnat a navíc v té době lidé nedostávali podporu v nezaměstnanosti jako dnes. Na dráze se však objevil kůň, který dokázal znechucenému a bezradnému národu vlít do žil nový optimismus...
Jako dvouletý se Phar Lap na dráze zvláště nepředvedl. Prohrál, co se dalo, skoro jako by si hlídal svoji poslední pozici. Startoval v pěti dostizích, z nichž byl 4 x poslední a jen jednou vyhrál nad mizernou konkurencí. Harry Telford byl zklamaný, , ale přesto se nevzdával víry v Phar Lapovy schopnosti. Všichni ostatní se mu za to posmívali.
Tříletý Phar Lap byl úplně jiný kůň. Z filmu si jistě všichni dobře pamatujeme onen moment, kdy Tom ukázal Phar Lapovi v tréninku "pocit vítězství" i to, jak trenér Telford honil ryzáka až do úmoru po písečných dunách, aby z něj dostal lenost. Ať už byly tréninkové metody jakékoliv, nejpravděpodobnější asi bude, že Phar Lap jednoduše vyzrál. Nicméně i v obou předchozích verzích může být kousek pravdy. Phar Lap se ve třech letech doslova "vyloupl". Z ošklivého káčátka se stal vysoký, osvalený a vyrovnaný kůň. Sice v prvních 4 dostizích doběhl na nedotovaných místech, ale další starty, to už byla jiná muzika. Phar Lapuv start v Derby byl doslova šokem pro všechny zúčasněné i diváky. Ryzák, od kterého už nikdo nic nečekal, se najednou začal posunovat dobředu, až nakonec zaujal první pozici. Běžel s takovou chutí a razancí, že všichni přestali sledovat ostatní koně a upírali pohledy jen k němu. A jaké to bylo překvapení, když Phar Lap s drtivou převahou a překypující enegrgií zvítězil! Telford se dočkal a všichni hledali muže, kterému by mohli pogratulovat. Dokonce i doposud se od neohrabaného ryzáka distancuící Davis k němu najednou našel cestu. Od té doby byl Phar Lap favoritem všech dostihů, ve kterých startoval. Phar Lap toho roku vyhrál 13 dostihů, z toho 5 klasických. Australané k němu vzhlíželi jako k své modle. Vypuklo sázkové šílenství, každý si chtěl vsadit a vydělat snadno peníze. Protože Phar Lap byl jistotou. S každým dalším vítězstvím šel kurz na Phar Lapa dolů a vše došlo až tak daleko, že bookmakeři na něj odmítli vystavovat vůbec nějaký kurs. To je věc, která se už snad nikdy nemůže zopakovat!
Sláva měla však i svou stinou stránku. Protože byl Bobby až moc dobrý, začal představovat velkou hrozbu pro majitele ostatních koní a samozřejmě i pro zkorumpovaný australský dostihový spolek. Vůbec první atentát na koně v historii dostihového sportu se udál ve středu 1.listopadu 1930, pár dní před Melbourne Cupem. Černé auto sledovalo Toma Woodcocka na bílém poníku, který vedl šampiona z ranní procházky. Najednou výstřel! Poplašený Phar Lap naštěstí vyvázl bez zranění. Následovaly však hrůzné telefonáty a dopisy. Phar Lap byl nucen opustit dosavadní působiště. Byl pečlivě ukryt před zraky všech a jak se blížil Melbourne Cup, všichni se ptali, kam se Phar Lap poděl. Dokonce i v sobotu, v den Melbourne Cupu, nebyl Phar Lap pořád na místě určení. Atmosféra na závodišti houstla a zraky všech se upíraly k vjezdové bráně. Zdržení bylo způcsobeno tím, že záškodníci si Phar Lapa nakonec našli. Aby mu znemožnili startovat, odpojili proud a zničili motor auta převážejícího Phar Lapa ke startu v prestižním závodě. Přesto se nakonec na start dostihu postavil. Konečeně přijíždí přepravník doprovázen ozbrojenou eskortou. Z něj vybíhá pár minut před startem dostihu Phar Lap s Tome Woodcockem a 92 tisíc lidí na tribunách vstává a aplauduje... Phar Lap i přes zátěž 62,5 kg (víc nikdy žádný čtyřletý kůň v 69 leté historii dostihu nenesl) vyhrál a davy opět jásaly. Vždyť většina z nich přišla na "svého" Phar Lapa.
Phar Lap je znám především díky obrovským zátěžím, které mu byly nakládány na záda. Australský dostihový spolek to omlouval tím, že "chrání" dostihový sport, protože jinak by do dostihu, ve kterém byl zapsán Phar Lap, nikdo svého koně nepřihlásil. Majitelé koní také nebyli vždy rádi, že Phar Lap, zvaný též "The Red Terror", v dostihu poběží. Museli za koně zaplatit přihlášku do dostihu a šance, že zvítězí v dostihu ve kterém běží Phar Lap byly takřka nulové. Například ve třech Melbourne Cupech, ve kterých startoval Phar Lap, byla neobvykle malá startovní pole.Přes obvyklé zátěže Phar Lap vyhrával pokaždé stejným stylem. Naprosto spolehlivě útočil ze zálohy, šel do vedení a vybudoval si náskok. S Hlavou hrdě vztyčenou a ušima vzpřímenýma se, pěkně "sbalen" jezdcem, vřítil vítězně do cíle. Phar Lap utrpěl jednu prohru, která byla podle mínění zbytečná. Všeobecný názor panuje ten, že byl posílán do zbytečně mnoha startů, jako by se Telford nemohl nabažit. Například jako čtyřletý vyhrál čtyři dostihy během jediného týdne, mezi nimi i zmiňovaný Melbourne Cup 1931. Telford přihlásil Phar Lapa do Melbourne Cupu i o rok později, roku 1932. Tam byl zatížen neuvěřitelnými 69 kilogramy. Byl poražen, doběhl osmý, když vítězem se stal kůň White Nose, nesoucí pouhých 44 kg! Toto si Phar Lap opravdu nezasloužil! Nutno podotknout že Telford už v životě na koně Phar Lapových kvalit nenarazil a tréninkové středisko, které si z výdělků za Phar Lapa postavil, později zkrachovalo a Telford zemřel jako chudý muž. Jeho hvězda zhasla s Phar Lapovou smrtí...
Když už neměl Phar Lap v Australii co dokazovat, rozhodl se Telford přeplavit ho do Ameriky, aby se utkal s místní špičkou. Jako trenér jel s koněm Tom Woodcock a žokej Billie Eliot (tradičním jezdcem byl však Pike). 15.ledna 1932stanul Phar Lap na americké půdě - v San Franciscu. Po dvou měsíční aklimatizaci nastoupil na start Aqua Caliente Handicapu, ve kterém vítěz inkasoval 50 000 dolarů. Valach nebyl zcela v pořádku, měl zraněné kopyto, ale přesto nastoupil. V průběhu dostihu se rána otevřela a obvazem začala prosakovat krev. Ostrou bolestí trýzněný Phar Lap se však 80 metrů před cílem prodral do čela a svou pozici už nepustil. Nejenže vyhrál, ale současně i překonal traťový rekord na 2 km (skvělých 2:02). Výkon australského koně si podmanil celou Ameriku, která mu dokonce předpovídala, že se stane nejbohatším koněm světa. Rovněž se tvrdilo, že byl nejlepším koněm co kdy vstoupil na americkou půdu.
V úterý 5.dubna 1932 v půl páte ráno Phar Lap nevypadá dobře. A tak Tom Woodcock zavolal veterináře Williama Nielsona, který přijel z Australie jako Phar Lapův osobní lékař. Jenže kůň na tom byl čím dál hůře, proto byl přivolán další veterinář. Pomoci však již Phar Lapovi nedokázali. Zemřel krátce po poledni. Nešťastný Tom se vrhl na dosud teplé koňské tělo a plakal a plakal...
Okolnosti smrti byly tak záhadné, že se dnes nikdo nespokojí s verdiktem: kolika. Celý svět obletěla smutná zpráva a zarmoucení fanoušci dokonce zaslali australské vládě petici, aby vyhlásila za zabití Phar Lapa Americe válku. Poněkud přehnané, ale ukazuje to, kolik Phar Lap ve své době znamenal. Hypotéz o příčině smrti je hodně, včetně otravy arzénem či přepracování. Pitva nic neprokázala. Dostihové podsvětí skrupulemi rozhodně netrpělo, koně však mohl zabít kdokoliv - bookmakeři, majitelé jiných koní, někdo, kdo záviděl. Pravděpodobně se však jednalo, jako vždy o peníze, pro které jsou mnozí schopni zabít nejen koně...
Nakonec Phar Lap opět stanul na australské půdě. S neobyčejnou láskou a jemností byl vypreparován a dnes ho můžete vidět v Melbournském muzeu, kde ho příjde ročně obdivovat asi 100 tisíc lidí. Nebyl to jen tak obyčejný kůň. Jeho bojové srdce vážilo 14 liber (tj. 6,3 kg) - pro srovnání - srdce průměrného plnokrevníka váží 9 liber. U žádného jiného plnokrevníka nikdy nebylo nalezeno tak velké srdce. Rovněž se dává do spojitosti tepová frekvence s výkonností. Obvykle koně s vyšším tepovou frekvencí, což byl i případ Phar Lapa, bývají výkonnější.
O Phar Lapovi byl natočen film a sepsána spousta knih. I dnes je považován za jednoho z nejlepších koní, co vkročili na americkou půdu a ačkoliv v Americe startoval jenom jednou, v anketě 100 nejlepších koní USA 20. století obsadil 22. místo. Phar Lap startoval v 51 dostizích, z nichž 37 vyhrál, 3x byl druhý a 2x třetí - nehledě na zátěž. Vydělal 66 738 liber (133 476 dolarů). Byl neuvěřitelně rychlý a překonal nejeden traťový rekord.
Ještě teď mám v uších slova rozhovoru mezi Tomem Woodcockem a Telfordem: "Už se na to nemůžu dívat", tvrdil Tom, když Telford znovu a znovu posílal Phar Lapa do dostihů. "Tak proč pořád vyhrává, když je podle tebe unavený?" odpoveděl Telford. A Tom na to: "Protože má takové srdce." Ano, Phas Lap opravdu měl TAKOVÉ srdce! V melbournském muzeu je po zavírací době. Uklizeč zametá podlahu kolem vytríny, ve které nehybně stojí Phar Lap. Ryzá srst se leskne, stejně tak i nehybné oči. Za chvíli uklizeč dokončí svou prá¨ci a zhasne světla. Na neživé koňské tělo padne tma. Jsou vidět pouze siluety a slyšet vzdalující se kroky. Pak šramocení klíče v zámku. A pak už jen ticho a tma. Velký Phar Lap zůstal sám. Avšak my víme, že nikdy neupadne v zapomění. Druhý den ráno se opět otevřou dveře a davy lidí ho příjdou obdivovat. Nejeden z nich, stejně jako mnozí před ním, zalituje, že se nenarodil o pár desítek let dříve...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama